Geologické podmínky australského kontinentu

Austrálie je ze všech kontinentů nejméně hornatá a také nejsušší. Téměř třetinu její rozlohy zabírají pouště a ani zbytek území zrovna neoplývá vláhou. Pevnina je geologicky stabilní, ale okolní sopečné ostrovy jsou poměrně mladé.

Kontinent tvoří tři hlavní oblasti: Velká západoaustralská plošina zaujímající přes polovinu země, Středoaustralská pánev a východní hornatina Velkého předělového pohoří. Velká západoaustralská plošina se zvedá na západním pobřeží a pak mírně klesá k východu do středu Austrálie. Půda je v této oblasti zbarvena do sytě rudohnědého odstínu. Povrch plošiny není příliš členitý, předěluje ho jen vysočina Kimberley a Arnhemská země na severu a MacDonnellovo a Musgraveovo pohoří v prostřední části země.

‍

Nejvýznamnější řeky jsou Murray a Darling

‍

Středoaustralská pánev je tvořena třemi částmi oddělenými nízkými hřbety. Jednotlivé části jsou zásobárny podzemní vody a protékají jimi dva nejvýznamnější australské toky, řeka Murray a její přítok Darling. Velké předělové pohoří se táhne rovnoběžně s východním pobřežím. Nejvyšší jsou vrcholky takzvaných Australských Alp v jeho jihovýhodní části. Jejich výška tu přesahuje dva tisíce metrů. Podél pobřeží, ovšem pod mořskou hladinou, se táhne také největší korálový útvar na světě, Velký bradlový útes, který měří asi 2300 kilometrů.

V nížinách mezi horami a pobřežím žije více než polovina obyvatelstva Austrálie. Díky vydatným srážkám ve Velkém předělovém pohoří se tu dařilo zemědělství a osadníkům se tu vedlo lépe než v suchém vnitrozemí.